|
EVA KRATOCHVÍLOVÁ |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Narodila se ve znamení Blíženců. V Číně je Krysa. Čísla sudá, především čtyři. V dětství se jí opakoval jeden sen o krokodýlovi. Požíral jí zas a znova. Jinak se její sny jeden druhému podobají spíše hlubokou a studenou atmosférou. A o jednom muži se jí zdává často. Zná ho. Taky má divadelní můry: většinou nemůže najít kostým, cestu na jeviště a vůbec neví, co má říct. Utéct nedokáže. Evin vysněný divák sní (nikoli spí) s otevřenýma očima. S vysněným divákem po představení tajně tráví noc, k ránu se jeden druhému rozplynou, ale nikdy na sebe nezapomenou!
Za svůj největší úspěch považuje soužití s přeživší pamětí. Za největší štěstí zase několik lidí, které potkává. Je nejkrásnější věcí na světě láska? Neví. Možná, že nejkrásnější je být prostě naživu. Sláva je origami. Oblíbené roční období - když se jedno láme do druhého. Oblíbená barva - modrá. Obdivované barvy - všecky. Zvíře - bílý jednorožec. Její oblíbený film je ten, který připomene, co už není. Oblíbená role - Zamilovaná děvka (Cocteauův monolog). Jednou by chtěla hrát Nastasju Filipovnu.
Eva se ráda češe, ale často běhá rozcuchána. Věří, že osud patří holohlavým. Umí si správně čistit zuby, třemi různými druhy kartáčků (není divu - její mamka a sestra jsou zubařky).
Největší požitek má z nejobyčejnějších věcí: ze setkání s drahými, z procházek a z jídla. Pak z neobyčejně vydařených, nečekaně příjemných, čerstvých zážitků. Když je volná a spokojená. To potom chodí bosky po trávě anebo do kopce přes kořeny.
Neumí nic s konečnou platností. Píše nekompromisně ráda. Dopisy, esemesky. Scénář. Dotazníky, seminární práce. Hraje si ráda s dětmi. Učí se hrát na cello. A Pavel Filip jí naučí hrát na akordeon. A zubním kartáčkem hraje na xylofon. A prstama u nohou na kytaru. Věří v pravdu. A chce zpívat.
|
