Premiéry 2016/17

KRIMINÁLKA KLICPERÁK

Sherlock Holmes spálil své housle, inspektor Columbo roztrhal baloňák, Saga Norenová překypuje empatií, Rexe uvázali k boudě, Harry Hole vylil poslední zbytky alkoholu, Poirot okopává lakovky, kapitán Exner odchází do penze, Jessica Fletcherová rozštípala psací stroj a kolegové z Miami, Las Vegas, New Yorku, Paříže, Stuttgartu, Modravy, Starého města a Andělu vyklízejí šuplata svých pracovních stolků. Na pole neprobádaných kauz a nevyřešených zločinů totiž vstupuje úderná mordparta z Hradce Králové – KRIMINÁLKA KLICPERÁK!!!

Má Vincenc pořád ještě obě uši? Kdo se právě vrátil z Hradu? Co skrývá hrabě Orlowski? Která ze sester Orbánových je starší? Přepije Verlaine Rimabauda, nebo Rimbaud Verlaina? Kdo si dá katův šleh? A co na to Fifinka?

Tým našich neohrožených vyšetřovatelů do toho jde zostra a v sezoně 2016/17 očekává vyřešení sedmi zapeklitých divadelních případů na poli komedií i dramat. Bavte se nad nimi spolu s námi a užijte si humor i napětí v nabídce našich nejnovějších titulů! Vydejte se po stopách příští sezony, přispějte po návštěvě divadla svým osobním svědectvím a pohlédněte na naše kauzy vlastníma očima!

Za tým Kriminálky Klicperák

Dramaturgický plukovník Jana Slouková

 

 

Místo činu: Budapešť
Charakter přestupku: Nepřiměřená vitalita, větší než malé množství temperamentu

ISTVAN ÖRKENY

KOČIČÍ HRA

Režie: Tereza Karpianus

„Taková jsi byla vždycky. Samé zmatky a komplikace!“

Proslulá tragikomedie Istvana Örkenyho s Pavlou Tomicovou a Zorou Valchařovou-Poulovou v hlavních rolích. Erži Orbánová, hubatá, živelná a svérázná hrdinka, prožívá svá každodenní dobrodružství v komunistickém Maďarsku mezi sdíleným bytem v budapešťském činžáku, mňoukáním „kočičí hry“ se sousedkou Myškou a hašteřením ve frontě v mlékárně. Její elegantní a klidná sestra Gizela žije zase už šestnáct let upoutaná na své kolečkové křeslo v Mnichově ve svobodném západním Německu a nezbývá jí než po telefonu a v dopisech často marně usměrňovat sestřiny eskapády. Je tu totiž Pavla, Eržina nová kamarádka, která má na ni „báječný vliv“ a samozřejmě Viktor Molnár, obžerný, kdysi slavný operní pěvec, jehož způsoby u stolu jsou sice mimořádně nesnesitelné, ale Erži mu s radostí každý čtvrtek vaří večeře… Oblíbený maďarský prozaik a dramatik István Örkeny napsal svou Kočičí hru v roce 1963 nejprve jako novelu a teprve o několik let později ji zadaptoval do divadelní verze, se kterou slavil úspěchy na mnoha světových jevištích, včetně pražského Národního divadla, kde v roce 1974 vznikla legendární inscenace s Danou Medřickou a Vlastou Fabiánovou. Užijte si s námi v režii Terezy Karpianus životní příběh sester Szkallových, nejkrásnějších dívek z městečka Leta, okres Szolnok, v této hře o stárnutí, lásce, vášni k životu, sesterské blízkosti a hlavně nezdolném optimismu!

„Víš, my s Myškou hrajeme takovou zvláštní hru: když se vrátí z kanceláře, zamňouká a já k sobě pustím sousedovic kočku a ta jí odpoví mňoukáním. Myška odpoví kočce a kočka Myšce… Není to vlastně hra ale takový zvyk…“

Premiéra 15. října 2016 na hlavní scéně Klicperova divadla.

 

Místo činu: Praha
Charakter přestupku: Neoprávněné vniknutí do citlivých bodů kolektivní paměti

PAVEL KOHOUT

VÍTĚZNÝ ÚNOR

Alžbětinské drama z léta Páně 1948

Režie: Břetislav Rychlík 

„Hovoří Československý rozhlas, Praha. Politická krize v naší zemi se dále vyostřuje.“

Groteskně mrazivý a mrazivě groteskní pohled na zlomový okamžik našich dějin. V Klicperově divadle uvedeme světovou premiéru nejnovější hry Pavla Kohouta, dramatika, básníka, prozaika a výrazné osobnosti české kulturní a společenské scény dvacátého století. Ve formě shakespearovské tragédie a v důsledně československém blankversu se tak před námi otevřou události osudových únorových dní roku 1948 včetně jejich reálných aktérů, mezi kterými nechybí Jan Masaryk, jeho přítelkyně, americká spisovatelka Marcia Davenportová, Edvard Beneš s manželkou Hanou, komunista Václav Kopecký, národní socialisté, sociální demokraté, osamělí pochybovači i mladí nadšenci a uprostřed nich samozřejmě také dvojník autora, básník Pavka. Sám Pavel Kohout v doslovu ke své hře uvádí: „Nebylo úmyslem autora dramatizovat konkrétní historickou událost pro účely školní výuky, nýbrž použít ji jakožto modelovou situaci pro svébytné drama – s odvoláním na Shakespearovy Války růží, které nakládají s historickými podklady podobně a pro mě příkladně. Proto mají všechny postavy jen křestní jména či označení funkcí.“ Nahlédněte do zákulisí „vítězství československého pracujícího lidu“, užijte si jazykovou ekvilibristiku na půdorysu shakespearovské dramatiky, poodhalte tajemství smrti Jana Masaryka a hlavně si s námi v režii Břetislava Rychlíka připomeňte téma svobody, manipulace a osobní odvahy.

„Tak vidíš, voni nejsou změkčilý, / voni už za těch pár dnůch pochopili, / že kumštýři tu nejsou něco extra / a jako jiný musej sloužit partaji, / než revoluce zvítězí a voni / se znova mužou střílet pro lásku. / Je to tak, soudruzi? – Je! – Tak je zatím / pouč, co je náš Kléma za kanóna! / Ať vědí, jakej to je zázrak, že si / udělá pro ně i v tom fofru čas!“

Premiéra 29. října 2016 na hlavní scéně Klicperova divadla.

 

Místo činu: Nespecifikované usedlé město na severu Anglie
Charakter přestupku: Nebezpečné nastavování zrcadla

TORBEN BETTS

VINCENC

Režie: Petr Štindl

 „Jsme snad všichni Angličané, ne?“

Česká premiéra úspěšné britské komedie. Intelektuálové Oliver a Emily se přestěhují z Londýna na sever Anglie. Jednak tam je levnější bydlení, jednak Emily coby vzorná salonní levičačka touží po tom, aby jejich děti vyrůstaly mezi „skutečnýma lidma“. Dva tihle „skuteční lidé“ teď míří na návštěvu: Dawn a Alan, manželé odvedle, které Oliver s Emily pozvali na přátelské posezení. V úhledném obýváku se tak střetne metropolitní kavárna s kulturou plechovkového piva a na povrch vyplouvají dávné ambice, touhy i předsudky. Někde kolem brousí jedna otravná kočka, leckdo skrývá temné tajemství a není vůbec jisté, jak celé tohle blízké setkání třetího druhu dopadne. Premiéra této komedie proběhla v březnu 2014 v komorním Orange Tree Theatre, kde o ni byl takový zájem, že se záhy přesunula na West End do St. James Theatre. Obě tato uvedení provázela mimořádná přízeň publika i nadšené kritiky, které ji mimo jiných přirovnávaly k Bohovi masakru Yasminy Rezy. Těšte se tedy s námi na tuto konverzačně-situační komedií, která tematizuje podstatné a nejen humorné aspekty života v současném světě a která kromě precizních dialogů, spousty humoru i vážných témat, pohrávání si s žánrem a komediálními stereotypy nabízí velké herecké příležitosti pro čtyři skvělé herce v režii Petra Štindla!

„Já jsem vážně nejšťastnější, víš co, když se zavřu nahoře, navlíknu si zástěru a prostě to nechám běžet, popustím uzdu fantazii a samozřejmě Vincence maluju podle fotky, protože kocour ti většinou nebude jen tak hodinu pózovat, aby sis mohla přesně nastudovat fousky nebo ocas, že jo. Jednu dobu jsem chodil na kurz, ale ta ženská nás furt nechávala malovat to debilní ovoce. Každej tejden další kus ovoce v tý blbý dřevěný míse.“ 

Premiéra 3. prosince 2016 na hlavní scéně Klicperova divadla.

 

Místo činu: Třeskoprsky
Charakter přestupku: Samovolné převzetí moci nad třemi generacemi čtenářů

DAVID DRÁBEK

ČTYŘLÍSTEK!

Režie: David Drábek

„Kult ožívá...“ 

Zapomeňte na dělení sangvinik, cholerik… ne. Generace dětí řešily, kdo je Fifinka, kdo Pinďa, kdo Myšpulín a kdo Bobík! Autor a režisér inscenace David Drábek považuje za jeden z největších životních úspěchů toto: „Měli jsme partu a obsazovali ty čtyři role. A já byl obtloustlý a celý Bobík. Ale chtěl jsem tak moc hrát Myšpulína, že jsem ostatním vsugeroval, že se na Bobíka nejvíc hodí vyzáblý klučina s vyčnívajícími řezáky. Od toho momentu bylo jasné, že ze mne vyroste politik nebo režisér.“  Historie legendárních čtyř kreslených přátel začala v roce 1969, kdy se v redakci nakladatelství Orbis objevil čtyřiadvacetiletý Jaroslav Němeček s prvním příběhem, nazvaným Vynález prof. Myšpulína. Původně vůbec nepočítal s tím, že by příhody Čtyřlístku mohly mít nějaké pokračování, ale velký zájem čtenářů si vynutil další díly. Od té doby se tento komiks stal naprosto zásadním průvodcem naším dětstvím nejen let sedmdesátých a osmdesátých. Všichni jsme cestovali v představách do Třeskoprsk i k Blaťáku, do středověku i do hlubin oceánu. Máme teď pro vás pot-pourri všech zásadních fetišů: nebudou chybět roboti, zmenšovací pilulky ani yetti! A vše jak čtyřbarevná liána pospojuje zbrusu nová detektivní zápletka! Představení zfanatizuje vaše děti. A dospělým slíbíme groteskní črtu ze života zvířátek, sužovaných neduhy středního věku.

„Jaké číslo bylo klenotem právě vaší knihovničky? „Mixle v piksle“? „Příšera z jezera“? Nebo snad legendární dvojité vydání „Poklad Kapitána Kida a Jak se chodí do pohádky“? Víte, že Čtyřlístek vyšel už česky, slovensky, anglicky, německy, řecky, rumunsky, francouzsky, estonsky, bulharsky, litevsky, maďarsky, portugalsky a turecky? Zavzpomínejte, bavte se a staňte se s námi zase na chvíli bukanýry z Blaťáku!“

Premiéra 17. prosince 2016 na hlavní scéně Klicperova divadla.

 

Místo činu: Oldham
Charakter přestupku: Očerňování humorem

MARTIN MCDONAGH

KATI

Režie: Jan Frič

„Nebuď hloupá. My nejsme nudný. Já mám hospodu a táta je vrchní kat. To není nudný, to je zajímavý.“

Detektivní komedie z hospody U Kata. Světová premiéra této nejnovější hry oblíbeného irského dramatika Martina McDonagha proběhla v září 2015 v londýnském Royal Court Theatre. Od té doby získala řadu významných ocenění, mimo jiných prestižní cenu Olivier Awards za nejlepší hru roku. Bývalý mistr popravčí Harry si poté, co byl v roce 1965 v Anglii zrušený trest smrti, otevřel hospodu v Oldhamu. Tráví tak na stará kolena čas za výčepním pultem a vypráví svým štamgastům Billymu, Charliemu, nahluchlému Arthurovi a detektivovi v civilu, inspektoru Fryovi, o zlatých starých časech. V lokále mu vypomáhá jeho žena Alice a depresivní puberťácká dcera Shirley a jako nejvyšší míra vzrušení v rámci poklidného života na severozápadě Anglie se zdá být návštěva londýnského pisálka Clegga, který chce s bývalým katem udělat rozhovor. Při něm narazí na Harryho věčné trauma, kterým není ani tak jeden nejasný proces s velice jasným verdiktem, jako spíše vzájemná řevnivost s Harryho bývalým konkurentem a kolegou, druhým anglickým katem Pierrepointem. Pak se ale na ospalém předměstí objeví tajemný mladík Mooney, Harryho dcera náhle podivně zmizí a přichází tedy čas vydat se po stopách spravedlnosti… Po Mrzákovi Inishmaanském vám v Klicperově divadle nabízíme další možnost poznat skvělé texty jednoho z nejlepších dramatiků současnosti. Pozoruhodnou hru s břitkými dialogy, napínavou zápletkou a nejen šibeničním humorem uvedeme v režii Jana Friče.

„Gilotina je rychlá, ale gilotina dělá svinčík a vymysleli ji Francouzi. Kdo je na to v Durhamu zvědavej? Nikdo. A kdo bude ten svinčík potom uklízet? Všude se kutálej hlavy. Já to pak uklízet nebudu. Bachaři? Už takhle maj moře práce, chudáci…“

Premiéra 18. února 2017 na hlavní scéně Klicperova divadla.

 

Místo činu: Paříž
Charakter přestupku: Nezřízené užívání omamných látek a poezie    

CHRISTOPHER HAMPTON

ÚPLNÉ ZATMĚNÍ

Režie: Tereza Karpianus

„Až jeden od druhého získáme úplně všecko, rozejdeme se a půjdeme dál.“

Příběh prokletých básníků tak, jak ho v čítankách nenajdete. Píše se rok 1871. Bývalému úředníkovi Paulu Verlainovi je sedmadvacet a je poměrně úspěšným salónním poetou a ozdobou společnosti. Taky je právě rok ženatý, bydlí s mladičkou manželkou Matyldou u jejích rodičů a očekává narození prvního potomka. Pak ale do jeho života vtrhne Arthur Rimbaud. Nonkonformní sedmnáctiletý rebel, zázračné dítě francouzské poezie, štváč proti měšťácké uniformitě a exaltovaný spratek, který ale dokáže udivovat svým vzděláním a přehledem. A hlavně názorem na život a poezii, v obou na dřeň intenzivní. Tento svobodný a umíněný duch vůdčí a tvůrčí uhrane o deset let staršího Verlaina natolik, že s ním vstoupí na cestu divokého, svobodného vztahu, plného alkoholu, hádek, porušování hranic a rozrušování smyslů. Užijte si s námi toto dobrodružství ve slavném zpracování dramatika a filmového scénáristy Christophera Hamptona, který své úspěšné drama Úplné zatmění napsal už v roce 1967. Pohlédněte na pozoruhodný životní osud obou básníků, který je dovedl k chápání poezie jako absolutního výrazu výjimečné osobnosti. Jak nebezpečná je ale hranice absolutní lásky? A kde je hranice absolutního sobectví? Rimbaud a Verlaine. Destrukce a poezie. Psát a shořet. Slova a krev. Toužit a nenávidět. A absint. Dvakrát.

 „Věděl jsem, jaké to je být neposkvrněný, teď jsem toužil po zvrhlostech. Už mi nestačilo být jedním člověkem, rozhodl jsem se, že budu každým. Rozhodl jsem se, že budu génius. Rozhodl jsem se, že budu Kristus. Rozhodl jsem se, že ode mne se počne budoucnost.“

Premiéra 11. března 2017 na hlavní scéně Klicperova divadla.

 

Místo činu: Vídeň
Charakter přestupku: Obtěžující prozpěvování známé árie „To je směšné – cha cha cha“

JOHANN STRAUSS

NETOPÝR

Režie: David Drábek

„Sem tam nějaký povedený vtip se mně vydaří. Víš – jako tenkrát, s tím netopýrem...“

Bujará vídeňská opereta o „pomstě netopýrově“ v ještě bujařejší hradecké režii Davida Drábka. Hlavní hrdina, Gabriel Eisenstein, má nastoupit na pět dní do vězení, čemuž nedokázal zabránit ani jeho koktavý obhájce Nemožný. Gabrielova žena Rosalinda mezitím ne zcela úspěšně odolává svodům svého dávného ctitele, operního pěvce Alfréda, který jí pod okny vydatně zásobuje luznými tóny a nyní tak dostává příležitost povečeřet s dámou svého srdce o samotě. I proto pustí milostpaní nakonec svou služku Adélu večer ven. Pak se ale objeví Gabrielův přítel Falke, přemluví ho, aby odložil svůj nástup do věznice, a pozve ho a místo toho na večírek u tajemného prince Orlowského. A nebyla by to pravá vídeňská operetka, aby šlo vše hladce podle předem daného plánu. Čeká nás tedy půvabně odlehčený děj, plný záměn, převleků, intrik, her, omylů a šampaňského! Autoři Netopýrova libreta na hudbu Johanna Strausse mladšího, Carl Haffner a Richard Genée, se vyhnuli v té době oblíbeným sladkobolným příběhům, inspirovali se naopak stylem francouzské převlekové frašky a děj vystavěli na svěží komediální zápletce. Zásluhou dirigenta Gustava Mahlera se Netopýr dostal do operní scény poprvé roku 1884 a díky směsi vídeňského šarmu a humoru se zařadil ke klasice svého žánru. Nechte se pozvat na originální hudebně činoherní představení s opojně naivní nostalgií starého světa, kterou sice neradi přiznáváme, ale stejně ji tajně ujídáme jako sachr se šlehačkou...

„Haha, výborně, milý pane! Vidím, že berete všechno z humoristické stránky. A je to tak správně. Bylo by mi nesmírně líto, kdybych vám musel nasadit náramky v případě, že byste se vzpíral.“

Premiéra 20. května 2017 na hlavní scéně Klicperova divadla.