Publikováno dne: 28.4.2015
Říká se, že tím, čím jsou pro český film Karlovy Vary, je pro divadlo Hradec Králové. Mezinárodní festival Divadlo evropských regionů zažije v červnu už 21. ročník. Jaký bude, naznačila dramaturgyně Klicperova divadla Jana Slouková.
Desetidenní oslava všech podob divadla na samý závěr sezony, letos už 130., za níž kromě Klicperova stojí také Divadlo Drak a sdružení Kontrapunkt, se letos usadila v kalendáři pohodlněji. Nedbá tak přísně, aby závěrečný večer připadl na 30. června jako v minulosti, spíše aby finále padlo na neděli, odehraje se tedy od 19. do 28. června. To však nebude jediná změna, byť přesný program hradecká činohra zatím tají.
„Jedna z důležitých proměn, kterou festival prochází a procházet ještě bude, vychází z potřeby větší jednotnosti a propojení všech tří pořádajících subjektů. Pracujeme tedy už teď na společné a jednotné prezentaci, vymýšlíme různé propojené doprovodné akce, budeme mít například společný festivalový meeting point na symbolickém středu cesty mezi Klicperovým divadlem a Drakem. A samozřejmě v obklopení Open air programu spolupracujeme na jednotném vizuálu i na společných festivalových internetových stránkách,“ říká dramaturgyně Jana Slouková, která se silně podílela i na minulém ročníku, kdy bývalý dlouholetý ředitel Klicperova divadla a zakladatel přehlídky Ladislav Zeman vážně onemocněl.
Projeví se tato „vnitřní potřeba jednoty“ i navenek?
Ano, sjednocení je totiž zároveň hlavním festivalovým tématem a zobrazuje se nám i v plánovaném vizuálu. Jako v každém organismu i tady nyní dochází k výměně nové krve, k okysličení a snad i k dalšímu rozproudění a rozžití našeho festivalu. Klicperovo divadlo a Divadlo Drak jsou dvě komory velikého srdce, Open air zase obrovská síť tepen a vlásečnic, pokrývající celé město a společnými silami pulzujeme na tom jednom divokém divadelním oběhu v Hradci Králové. Všechny podrobnosti a program zveřejníme začátkem května na nových webových stránkách festivalu.
V lednu jste mluvila o tom, že je nutné stagnující značce vrátit lesk a jedinečnost. Daří se to?
Je nesmysl na to v tuto chvíli odpovídat. Takto kolosální podnik, jako je mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, nezměníte během jediné sezony, je to běh na podstatně delší trať. To však nic nemění na tom, že už náš loňský festivalový ročník se náramně vydařil. Byl dokonce finančně i divácky absolutně nejúspěšnější za několik posledních let, takže své dvacetiny oslavil jubilant pod naší taktovkou vskutku důstojně. Letošní je v tuto chvíli už připraven, a co bude s jeho leskem a jedinečností dál, se uvidí. Každopádně společná festivalová rada, kterou máme s Drakem a Open airem, a spřádáme v ní naše vize a sny, je tomu velikým příslibem.
Program je zatím tajný, můžete alespoň prozradit nějakou letošní hereckou hvězdu?
Známých tváří zavítá v červnu do Hradce opravdu mnoho. Namátkou třeba Juraj Kukura, Emília Vašáryová, Zdena Studénková, Csongor Kassai, Jana Olhová, Tomáš Matonoha, David Prachař, Stanislav Majer, Jana Plodková, Jiří Vyorálek, Jaroslav Satoranský, Oldřich Vlach. Hvězdy tu budou nejen herecké, ale i literární, chystáme Povídání v Podkroví s autorem románu Rybí krev Jiřím Hájíčkem nebo s čerstvou držitelkou ceny Magnesia Litera v kategorii blog, herečkou a bloggerkou Marií Doležalovou. A to mluvím zatím jen o hvězdách, které vystoupí v Klicperově divadle. Mnohé další se totiž skrývají v připravovaném programu Draku a Open airu.
Určitá část publika se vždycky těšila na Slováky, Milana Lasicu, Radošínské, Národní divadlo Bratislava či Astorku. Bude něco i letos?
Ano, ctitele slovenského divadla letošní festival opravdu potěší. Právě našim nejbližším sousedům totiž věnujeme ještě větší plochu. V zacílení na slovenský region uvidíte Ostrovského Les v režii jednoho z nejlepších slovenských režisérů současnosti Lukáše Brutovského, a dále tři inscenace ve speciálním Slovenském dni. Ten vychází na závěrečný den festivalu, kdy dojde na Slovenské národní divadlo s inscenací Leni se Zdenou Studénkovou v titulní roli, na bratislavské divadlo GUnaGU s komedií Viliama Klimáčka Odvrátená strana mesiaca s Emílií Vašáryovou v hlavní roli a úplný festivalový závěr bude tvořit skvělé divadlo Aréna Bratislava a jejich současná adaptace Balzacova románu Lesk a bída kurtizán. V Divadle Drak zase vystoupí v tento den se svou pohádkou slovenští divadelníci z Nitry.
Už můžete zveřejnit režiséry 131. sezony?
Ano, po loňské nabídce premiérových titulů prezentovaných coby „Bylinky z Klicperovy loučky“ a po předloňském „Meníčku z Restaurace u Klicperovy hlavičky“ jsem letos zvolila nadsazený rámec divadelně-akademický a diváci se tak dočkají sedmi premiér naší „Klicperovy univerzity čtvrtého věku“. Objevují se v ní v Hradci už domestikovaná režijní jména, jako je Jan Frič, SKUTR či Tereza Karpianus, nováčkem bude režisér Braňo Holíček, který připraví s našimi herci autorskou inscenaci a nebude chybět samozřejmě ani náš umělecký šéf David Drábek.
Nebyl výběr obtížný, protože teď se zdá, že je divadlo divácky na vrcholu?
Samozřejmě že ne. Na to, že se vám zrovna velmi daří, se při divadelní práci nemůžete ohlížet. Je pravda, že sezona 2014/ 2015, která právě končí, byla extra úspěšná. Máme úžasnou návštěvnost, všechny inscenace s nadšením přijali laici i odborná veřejnost. A vidíte - kdybyste se mě před rokem, když jsem ji vymýšlela a sestavovala, zeptal, jaká nakonec asi bude, nemohla bych vám odpovědět. V divadle se nedá nic předvídat ani naplánovat. Vždyť jen v letošním divadelním roce jsme v sezoně přidávali z provozních důvodů hned dva tituly a jiný se přesouval, a přesto vše vyšlo na jedničku a diváci naše novinky odměnili přízní. Na co navazovat tedy rozhodně máme, sami sobě jsme si totiž laťku nasadili vysoko.
Herečka Pavlína Štorková odchází do Národního, budou ještě nějaké změny v souboru?
Pavlínka od příští sezony odchází, ale bude všechny naše inscenace dohrávat. V současné chvíli se změny v souboru nechystají, těžíme dostatečně ze skvělých posil poslední doby - Marušky Poulové, Vladimíra Polívky a Jiřího Panznera. Porozhlížíme se samozřejmě dál, ale není to teď pro nás to nejpodstatnější.
Petr Mareček, MF DNES
