Premiéry - sezona 2019/20

Vážení přátelé, milí a věrní diváci Klicperova divadla,

přinášíme vám dramaturgický plán sezony 2019/2020. Věříme, že výběr inscenací vás potěší, že si v něm najdete titul svého srdce a že vám na hlavní scéně i ve Studiu Beseda budeme moci zprostředkovat silné divadelní zážitky. Čeká nás sedm premiér, z toho dvě úplně první česká uvedení, v našem výběru naleznete tituly prověřené i čerstvou novinku, stylově ukázkovou klasickou dramatiku, filmovou adaptaci či dramatizace slavných románů. 

Přeji vám krásně prožité dny nejen v hledišti Klicperova divadla

Jana Slouková

 

„Život člověka utahá!“

Anton Pavlovič Čechov

STRÝČEK VÁŇA

Režie: Ivan Krejčí

„Ne. Já nepiju vodku denně. A je dusno.“

Jedna z nejznámějších Čechovových tragikomedií. Příběh o rodině, o lásce, o planých nadějích a naivních iluzích, o marných útěcích a marných návratech a úmorném životě na ruském venkově v pozici zkrachovalé šlechty. Na statek, který spravuje strýček Váňa se svou neteří Soňou, přijíždí profesor Serebrjakov, Sonin otec a Ivanův švagr, s novou mladou manželkou Jelenou. Svou bezohlednou sebestředností rozčeří zdejší poklidný život. Hodně se pije, ponocuje a pláče. Soňa by chtěla lásku, ale musí dřít do úmoru. Váňa by chtěl lásku, ale obětoval se a vyhořel. Doktor Astrov miluje své ideály a naráží na všeobecnou rezignovanost. A starý profesor, který má osudy svých blízkých v ruce, si vesele parazituje a tyranizuje.  Jiskra konfliktu je zažehnuta. Zbraň musí nutně vystřelit. 

Čechovova autobiografická postava Doktor Astrov zcela současně varuje před ekologickou katastrofou a devastací planety a zatím dojde během jedné noci a dvou dnů k devastaci mnoha lidských duší. To vše nám klasik podává se soucitem i cynickým humorem. 

„…a pak spolu uvidíme radostný, krásný, šťastný život, rozveselíme se a na dnešní naše neštěstí se ohlédneme s dojatým úsměvem – a uleví se nám.“

Premiéra v říjnu 2019 na hlavní scéně.

 

 „Když nespím aspoň 600 let, jsem celý den mrzutý.“

Woody Allen

SPÁČ

Režie: Adam Skala

„My ti neublížíme! Přeprogramujeme ti mozek.“

Miles Monroe je obyčejný chlapík. Hraje na klarinet a je spoluvlastníkem restaurace zdravé výživy Šťastná mrkev. Jednoho krásného dne se podrobí banální operaci žaludečních vředů, která ovšem nedopadne tak, jak asi sám čekal. O 200 let později jej skupina vědců probouzí z kryogenního spánku. Miles se dozvídá, že svět už dávno není tím, čím býval. V čele státu stojí vševidoucí vůdce, policii potkáte na každém kroku, a když vybočujete z řady, přeprogramují vám mozek. Miles by se nejradši opět uložil ke spánku, namísto toho se z dříve bezvýznamného občana stane nejhledanější muž na světě.

Výborná komedie Woodyho Allena z roku 1973, ve které si po jeho boku zahrála Diane Keaton, si nemilosrdně bere na paškál autoritativní politické systémy, zaručeně „dokonalé a spravedlivé“ ideologie, náboženství, pseudointelektuální elity a v neposlední řadě i klonování lidí. Hlavní postavou je nešikovný, nehrdinský hrdina, který se vlastní nemotorností dostává do komických a značně ztřeštěných situací. Nová autorská adaptace na pomezí sci-fi a grotesky unese diváky do zábavného světa, kde se pohybují futuristická monstra s tělem kraba a hlavou sociální pracovnice, kde je možné ubít člověka obří jahodou a kde společnost došla tak daleko, že se z orálního sexu udělují doktoráty. A ve kterém je naštěstí stále prostor na lásku.

„Pro mě by byl zázrak vědy jít do nemocnice na malou operaci a vrátit se domů s tím, že nedlužím činži za 2000 měsíců.“

Premiéra v říjnu 2019 ve Studiu Beseda.

 

„Všechny lidské jistoty jsou, prosím, jenom pravděpodobnosti.“ 

Milan Kundera 

PTÁKOVINA

Režie: Vladimír Morávek

„Moc je úplně nejsladší, když je nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému…“

Druhá divadelní hra Milana Kundery z roku 1966 se zabývá mocí a tím, jak dokáže zničit obyčejného člověka, když se jí nechá příliš omámit. Ředitel školy nakreslí z nudy na tabuli žlutý kosočtverec. Celá událost se následujícího dne začne vyšetřovat, čímž se ředitel sarkasticky baví. Je totiž znechucen světem, ve kterém každý na každého donáší a kde musí nestále něco hrát. A kde je potřeba tvářit se přísně a surově, aby si člověk zachoval svou slušnou tvář. A právě tehdy zahoří láskou k mladé učitelce Evě, která pochopí podstatu jeho chování. Happy End se však zdaleka ještě nekoná.

Kunderova Ptákovina byla po roce 1968 stažena z repertoáru všech divadel jako nevyhovující a po roce 1989 se hrála pouze jednou, a to v pražském Činoherním klubu. Sám autor si totiž nepřál, aby tato hra o osobních nedostatcích a frustracích, které ovlivňují svět kolem nás, byla kdekoliv uváděna. A právě Klicperovu divadlu se dostalo té cti a jedinečné příležitosti tuto skvělou hru nastudovat. A bude to nastudování vskutku velkolepé, neboť spolu s touto hrou se na hradecké jeviště vrací bývalý dlouholetý šéf Klicperova divadla a oceňovaný režisér Vladimír Morávek. 

 „Věci na tomto světě mají tak vratký smysl, stačí fouknout a změní se ve svůj opak.“

Premiéra v prosinci 2019 na hlavní scéně.

 

Krev! Poteče krev! 

Edward Albee

KDO SE BOJÍ VIRGINIE WOOLFOVÉ

Režie: Michal Hába

„Prosím? Ach promiňte. Já jsem vás neposlouchal. Nebo jsem myslel na něco jinýho... Nehodící se škrtněte.“

Absurdní drama světoznámého dramatika Edwarda Albeeho, které při své premiéře roku 1962 způsobilo obrovský skandál. Nabouralo optimistickou poválečnou náladu Američanů a vysmálo se jejich budování „amerického snu“. Postavilo veškeré hodnoty na hlavu a zpochybnilo základní jistoty. Například jistotu, že jazyk slouží ke komunikaci.

Večírek. Hostiteli jsou stárnoucí profesora a jeho žena, kteří si prostřednictvím virtuálního světa a virtuálních příběhů dokážou ubližovat s šokujícím gustem a razancí. Pravděpodobně proto, aby dokázali sami sobě, že ještě žijí. Hostem je mladý pár na   začátku vztahu i kariéry, plný iluzí o budoucím životě. Romantická představa o harmonii manželské lásky je cupována na kousky. A Edward Albee tak činí skrze absurditu. Realita a iluze na sebe tvrdě narážejí, hrdinové hry unikají z nejistoty vlastní existence do náruče iluze. Prolínání a konflikt těchto dvou světů žene děj jedné noci dál a dál. Skrze pichlavé, vtipné dialogy, psané s ironickým až cynickým nadhledem, založené na principu agresivní hry se odhalují ta nejintimnější tajemství, vyjevují se komplexy, traumata a úzkosti, hrají se kruté a cynické hry, všechny hranice jsou překročeny. A možná je pád na absolutní dno šancí na nový začátek.

 „Rád bych, aby ses postavila na nohy a rozdávala rány, pusinko, poněvadž tě chci prohnat po ringu a rád bych, abys byla fit!“

Premiéra v březnu 2020 ve Studiu Beseda.

 

„Bídný prach, který se zvedal za jeho sny“

Francis Scott Fitzgerald

VELKÝ GATSBY

Režie: Adam Svozil, Kristýna Kosová

„A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti.“

Divadelní adaptace slavného stejnojmenného románu. Kroniky dvacátých let minulého století. Amerika. New York, svět svobody, jazzu, hospodářského růstu. Svět, ve kterém se s trochou píle může každý stát milionářem.  Svět materiálního bohatství a morální prázdnoty. 

Nick přijíždí do New Yorku a postupně se stává součástí světa mimořádně bohatých lidí. Jeho dům sousedí s majestátním sídlem Jaye Gatse, který si nechává říkat Velký Gatsby, milionáře a podivína, pořádajícího ve svém domě velkolepé bizarní večírky. Přes záliv bydlí Nickova sestřenice Daisy se záletným manželem. Daisy a Gatsbyho cosi spojuje. Stará láska nerezaví, ale žádná idyla to není. Za maskou amerického úsměvů, štěstí a bujarých večírků se skrývá bolest, sobeckost a zmařené sny. Po velkolepém flámu nastává nemilosrdná kocovina. Budoucnost, uznání, lásku a přátelství si nelze koupit. 

„Toužila, aby její život dostal už nějaký tvar, a to hned – a takového rozhodnutí se musí dosáhnout nějakou silou – silou lásky, peněz, nepochybných praktických výhod – která je na dosah ruky.“

Premiéra v březnu 2020 na hlavní scéně.

 

„Když se člověk pro něco rozhodne, tak se toho má držet.“

Laura Wade

DOMA, JSEM ZLATO!

Režie: Jan Holec

„Pořád si říkám, že nám brzy musí přijít dopis, kde bude stát: Štěstí je pořád ještě na příděl, aby bylo jasno!“

Judy je dokonalá žena. Její domácnost je čistá i v tom nejzapadlejším koutku, košile jsou vždy perfektně vyžehlené, jídlo navařené, a když se manžel Johnny vrátí udřený z práce, čeká na něho koktejl a nahřáté papuče. Perfektní domácnost jak z reklamy z padesátých let. Dokonalý život v dokonalé době. Až na to, že je rok 2019. Judy se však rozhodla mít dokonalý domov, ať to stojí, co to stojí. Je však možné žít ve snu, aniž bychom tak ublížili našim blízkým? 

Svižná, chytrá komedie z pera úspěšné britské dramatičky Laury Wade se zabývá postavením mužů a žen ve společnosti, to vše v nádherné retro estetice padesátých let. Tato hra se s lehkostí a humorem zamýšlí nad touhou dnešního člověka opustit složitý svět plný stresu a zmatku a vrátit se do doby, kdy vše mělo jednoduchá a jasná pravidla a věci byly nablýskané a krásné. Autorce se pomocí vtipných dialogů a skvěle napsaných postav nejen podařilo oživit nádherný svět idealizované minulosti, ale též se rafinovaně dotknout palčivých problémů, které trápí člověka v dnešní přetechnizované a chaotické době. Hra slavila v Anglii obrovský úspěch a získala celkem pět nominací na nejprestižnější britskou divadelní cenu Laurence Oliviera, včetně té za nejlepší novou komedii.

 „Jakmile bys vstoupil, moh´ bys s pracovním telefonem zavřít do šuplíku i všechny starosti.“

Premiéra v květnu 2020 na hlavní scéně.

 

„Nech přes noc otevřené dveře… člověk má pocit, jako by spal v zahradě…“

Erich Maria Remarque

TŘI KAMARÁDI

Režie: Petr Štindl

„Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, víru v budoucnost, sny o štěstí – na nádhernou hloupost a na ztracený ráj…“

Robby, Otto a Gottfried. Kamarádi na život a na smrt. Kamarádi ze zákopů první světové války. Tři kamarádi. Kamarádství je taky to jediné dobré, co jim válka přinesla, jenže ani po návratu z ní nepřicházejí lehké časy. Demobilizovaní vojáci nemají ve vyhladovělém Německu dvacátých let jednoduchý život, a tak si kromě každodenní těžké práce ve společné autodílně musejí přivydělávat všichni tři prodejem opravených automobilů a závoděním. V den svých třicátých narozenin potkává jeden z nich, Robby, osudovou dívku Patricii Hollmannovou, do které se hluboce zamiluje a právě láska, obyčejná, silná a ohrožená nepřízní osudu je to, pro co v bezvýchodnosti rozvráceného poraženého Německa stojí za to žít. Společný sen o lepším životě v nejisté a pulzující době, touha žít konečně naplno tady a teď a řítit se jen tak směrem k budoucnosti v opraveném cadillacu, touha chytit vítr, snaha zapomenout na prožité hrůzy v blahé nevědomosti toho, co chystají dějiny, to jsou jen některá témata, která oslovují už několikátou generaci čtenářů a románu známého německého prozaika Ericha Maria Remarqua z roku 1936 tak zajistila nesmrtelnou popularitu. 

„Nejsem na tom špatně – ale přece jen je lepší o tom nepřemýšlet. Zvlášť když je člověk sám. A hlavně večer ne. To se ještě občas vynoří něco z minulosti a strnule se to na člověka dívá mrtvýma očima. Ale na to je tu kořalka.“    

Premiéra v červnu 2020 na hlavní scéně.