Vernisáž

Václav Havel

HaDivadlo Brno / CZ

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

„Odvažuji se tvrdit, že – navzdory všem vnějším líbivým faktům – naše společnost upadá do stále hlubší krize, do krize v lecčems nebezpečnější než všechny, jež z naší moderní historie pamatujeme.“ Rok 1975. Intelektuál (anebo společnost?) ve stavu nula. Přistižen v pasivitě, přikulující v pivovaru a jen pozvolna zvedající hlavu. Havel – Vaněk – Bedřich. Po revoltě 60. let se na čas, zdá se, síly obrátily naruby...

Aktivizuj se! Jako my! Vítáme tě na „vernisáži“ našeho ideálního domácího soužití. Michal přivezl do kvartýru spoustu desek ze Švajcu! A co ty? Píšeš ty vůbec ještě? Bedřich (zachmuřený a vyhaslý) neví. Čeká. A čas protéká – čtyřicet minut jako tři dny. Jak žít (s) pravdou, jak dál tvořit, když to vypadá, že adresát chybí?

Re/konstrukce návštěvy (proč jsi nás, Bedřichu, jinak napsal?) normalizační letargie jako cesta od nihilismu zpět – k pozici subjektu činu! Havel napíše Husákovi!

„Lucie Andělová předvádí Věru jako příkladnou a umírněně emancipovanou ženušku s dávkou lehce vulgární smyslnosti. Jiří Miroslav Valůšek podává svého Michala jako kovboje s rudou knížkou, samolibého přisluhovače režimu, jemuž poslech zahraniční hudby dodává klamný pocit světovosti. Z vystupování manželů však zároveň čiší touha vyzvědět maximum o Bedřichově soukromí. Ostatně, vízum do Švýcarska se neudělovalo zadarmo.“ (Veronika Boušová, Divadelní noviny)

A well-known play by a famed Bohemian about one famous visit. Normalization lethargy as the road to nihilism.

Délka představení 60 minut bez přestávky.